chov.stanice Tibetského španěla a NO

Prázdniny 2009

10.08.2009 21:07

     Zdravím všechny kamarády a milovníky pejsků. Máme po dovolené a tak Vám musím trošku povyprávět, jak jsem se měl. No přece báječně, protože víc jak 14 dní strávených v krásné přírodě se svými milovanými páníčky a ovčáky, to byl zážitek nad zážitky.

     Na tábor, kde se scházejí každoročně přátelé a pejsci jezdí moji páníčkové už 15 let a já měl letos svoji premiéru. Všichni mě moc hezky přivítali a já se snažil být hodný a pokukoval jsem, co ti velcí psi všechno umí. Ráno jsem s nimi jezdil na stopy, koukal jsem jak blázen, co tam ta Vendulka na tý louce pořád hledá a proč si uprostřed stopy lehá. Pak mi  v autě vysvětila, že jí tam páníček dává předměty, takový kousky koberců a kůže a ona je musí najít. Vždycky se snažila a poctivě všechny našla a pak za to dostala masíčko. . Taky jsem se díval, když pesani cvičili poslušnost. Téda, tak takhle já poslouchat teda vůbec neumim. Ale naučil jsem se běhat po vysoké kladině, přeskakovat překážku a nejvíc se mi líbila vysoká překážka, které se říká ´´áčko´´. Tu jsem běhal jedna radost. Vždycky jsem se nahoře zdržel a koukal do krajiny. A páníčkové ovčáků, maliňáků, jednoho rotvajlera a border kolie čubrněli, co malinký tiběťáček dokáže. Ale nejvíc se mi líbili obrany, jak jsou ti velcí kamarádi odvážní. I náš malý Boďas už si svého figuranta zakousne, teda ne doslova, ale peška mu sebere. Párkrát jsem se taky zapojil a lovil jsem pruh kůže, kterou přede mnou mával figurat v divném oblečení. A tak jsem mu jí vždycky ukradl a pádil pryč. A když mi jí chtěl vzít, tak jsem si jí hlídal, že měl co dělat, aby mi jí zase sebral. To mě bavilo a hlavně jsem se u toho pořádně vyřádil. A taky jsme chodili na procházky do polí a do lesa. Bylo krásně, teplo, někdy až vedro a tak jsme vyrazili s Vedulkou k vodě, do zatopeného lomu. Venda okamžite vlítla do vody a plavala, ale já nevím, co na tom vidí. Mě se to ani trošku nelíbilo. Panička mě nesla kousíček od břehu a pak jsem musel plavat zpátky. No hrůza, už mě tam nedostane. Nejsem ryba, ale pes a máchat se nemusim. Jediné pozitivum bylo, že mi pak nebylo takové vedro. Za to Venda s páníčkama by se tam ráchali klidně celý den. To já se raději věnoval dvěma štěňátkům ovčáků, kterým byli necelé dva měsíce a byli tam i se svojí maminkou. Teda hrál jsem si s nima, jen když se mi chtělo, hlavně když mi nechtěli nic sebrat. To jsem neznal bratra a dal jim pěkně najevo, kdo je tady starší a větší. Druhý týden už tam byl jen jeden, druhý se odstěhoval k novému páníčkovi a s Axíkem jsem se docela zkamarádil. Aspoň jsme tam byli prckové dva. Celý den jsme trávili venku a tak jsem večer padnul v karavanu na pohovku a spal jako dudek až do rána.

     A aby jsme se taky někam podívali, tak jsme se vypravili na návštěvu za Bonýskem, to je můj kamarád Ch. Bonifác ze Soví zahrady, za jeho paničkou a berňáky Cedrikem a Ketynkou do chovatelské stanice Černý baron. Bonýsek bydlí necelých 20 kilásků od Lažan, takže jsme to měli kousíček. Paní Dana Karlová už na nás čekala před vrátky a za nimi poštěkával Bonýsek s berňáky. Těch jsem se zpočátku docela vylekal, ale pak už bylo všechno v pohodě. Cedrik sice musel moji návštěvu přetrpět na chodbě, protože jsem se ho bál, ale největší překvapení mě teprve čekalo. Najednou tam v obýváku stálo malé kotě, ještě nikdy jsem se s kočičkou osobně nesetkal,ale kočička Eliška byla nádherná. Dali jsme si pac a pak už jsme si krásně hráli i s Bonýskem. Řádili jsme pěkně a já bych se chtěl ještě jednou paní Daně omluvit, že jsem jí označkoval sedačku. Já vím, že se to nesmí, jsem ostuda. Taky s Ketynkou jsem se pěkně proběhl po zahradě, moooooooc pěkně voněla, stejně jako naše Venda, která začala hárat. Ale Bonýsek si Ketynku hlídal a tak jsem zůstal Vendulce věrný. Páníčkové s paní Danou normálně prokecali skoro 4 hodiny a kdyby se neblížil večer, tak tam švitořej asi ještě teď. Návštěva u Bonýska a Černých baronů se nám moc líbila a tak už se všichni těšíme, že se uvidíme na konci srpna na MVP v Mladé Boleslavi.

     A najednou byl konec, začalo velké balení a cesta domů. S těžkými srdci jsme se se všemi rozloučili a ujížděli k domovu. Teď už dva dny s pesanama dospáváme na zahradě těch rušných 14 dní. Ale stejně už se těšim, až zase příští rok pojedeme tábořit. Abyste taky viděli, jak jsem se měl, dal jsem  sem pár fotek. Mějte se krásně, užívejte prázdnin a já jdu ještě odpočívat, protože už za týden zase vyrážím na výstavu.  tak abych byl fit. Loučím se s Vámi s pořádný tiběťáckým Haf Haf. Váš Kim.

    

Kontakt

Ivana Nováková

zicahartis@seznam.cz

Kpt. Jaroše 1245
35801 Kraslice

721449031

Vyhledávání

Krmíme krmivem značky

 

 

V této ordinaci se skvěle starají o naše miláčky !!! 

Veterinární ordinace Šerovet Kraslice

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode